Historie
Časoměřič: povolání, které se proměnilo z práce se stopkami v práci technika a programátora
· 7 min čtení
Stručně
- Povolání časoměřiče prošlo vývojem od člověka se stopkami přes obsluhu elektronických zařízení a fotofiniše až po technika pracujícího s čipy a softwarem.
- Neexistuje jediný všeobecně uznávaný časoměřič jako jednotlivec. Uznávanější jsou značky a federace: Omega a Swiss Timing, Seiko, Tissot, Longines, TAG Heuer, ALGE, MYLAPS či RACE RESULT.
- Za vývojem stáli vynálezci jako Louis Moinet a Nicolas Mathieu Rieussec, hodinářské společnosti jako Heuer či Omega i nadšenci, kteří ze svého koníčku vybudovali firmy: AMB, ChampionChip a RACE RESULT.
- Dnes se rozrůstá skupina lidí, kteří si časomíru zajišťují sami: pořadatelé využívající aplikace a čipy.
Za každým výsledkem stojí člověk, který jej změřil. Povolání časoměřiče se za dvě století změnilo natolik, že by je původní časoměřiči se stopkami nepoznali.
Časoměřič a jeho stopky
Časoměřič byl dlouho člověkem se stopkami. V roce 1821 představil Nicolas Mathieu Rieussec chronograf s inkoustovou značkou určený pro dostihy a Louis Moinet už v roce 1816 sestrojil přístroj s přesností na 1/60 sekundy. Stopky se vyráběly v hodinářských dílnách a časoměřičem býval zpravidla rozhodčí. Heuer Mikrograph z roku 1916 měřil na setiny sekundy a značka byla časoměřičem olympijských her v letech 1920, 1924 a 1928. Ruční měření a jeho slabiny popisuje článek Atletika: chybný start a ruční měření času.
Obsluha elektroniky a fotofiniše
Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 se uplatnila fotobuňka a fotofinišová kamera. Časoměřič musel rozumět zařízením, která zaznamenávala čas místo lidské ruky, a rozhodčí fotofiniše vyhodnocoval snímky. Vývoj této techniky popisuje článek Přelomové okamžiky v historii časomíry.
Technik s čipy
V roce 1982 vznikla v nizozemském Haarlemu společnost AMB i.t., kterou založili dva nadšenci do rádiem řízených aut, a v roce 1993 byla v Nijmegenu založena společnost ChampionChip. Časoměřič se stal technikem, který instaluje antény a rohože, konfiguruje čtečky a řeší rádiové rušení. Přibyla také informatika: startovní listina, registrace a výsledky online. V roce 1999 zahájil mladý Sönke Petersen projekt RACE RESULT, ze kterého vyrostla známá společnost a systém.
Kdo je dnes uznávaný
Všeobecně známé jsou spíše značky než jednotlivci. Omega a Swiss Timing měří olympijské hry, Tissot Tour de France a MotoGP, Longines alpské lyžování a TAG Heuer Formuli 1 od roku 2025. ALGE, MYLAPS a RACE RESULT jsou rozšířené v běžeckých závodech a motoristickém sportu. Podrobnější informace najdete v článku Oficiální časoměřiči. Na oficiálních soutěžích mají svou úlohu také rozhodčí s licencí sportovních federací.
Práce časoměřiče dnes
Časoměřič připravuje startovní listinu, instaluje čtečky a antény, testuje systém, řeší chyby během akce a po závodě kontroluje chybějící průjezdy. Přehled typických chyb najdete v článku Nejčastější chyby v časomíře.
Nová vlna: pořadatel jako časoměřič
Díky aplikacím a levným čipům si menší akce měří čas samy. TAQIO vzniklo právě pro tuto skupinu: pořadatele běžeckých a cyklistických závodů či klubových akcí, kteří nechtějí za každou akci platit externí firmě. Srovnání najdete v článku Externí časoměřičská firma, nebo vlastní časomíra.
Časté otázky
Kdo je časoměřič?
Člověk nebo společnost odpovědná za měření času a sestavení výsledků akce. Může to být rozhodčí s licencí sportovní federace, technik časoměřičské firmy nebo pořadatel akce.
Existují všeobecně uznávaní časoměřiči?
Neexistuje jediná světově uznávaná osobnost. Známější jsou značky a společnosti, které měří velké sportovní akce (Omega, Seiko, Tissot, Longines, TAG Heuer, ALGE, MYLAPS, RACE RESULT), a rozhodčí s licencí sportovních federací.
Kdo patřil mezi průkopníky časomíry?
Louis Moinet (chronograf 1816), Nicolas Mathieu Rieussec (chronograf pro dostihy 1821), Heuer (Mikrograph z roku 1916 s přesností na setinu sekundy), zakladatelé společností AMB (1982) a ChampionChip (1993).
Jak dnes vypadá práce časoměřiče?
Zahrnuje přípravu startovní listiny, instalaci čteček a antén, testování, obsluhu během akce, kontrolu chybějících průjezdů a zveřejnění výsledků. Spojuje práci technika a logistika s porozuměním softwaru.