Sport a časomíra
Atletika: chybný start za 0,100 sekundy a proč ručně měřený čas není rekord
· 5 min čtení
Stručně
- Pokud atlet zareaguje na výstřel dříve než za 0,100 sekundy, jde o chybný start, protože se předpokládá, že reakce na zvuk pistole rychlejší než 0,100 sekundy není reálná.
- U rekordů v dráhových disciplínách do 800 metrů se vyžaduje plně automatické měření (FAT) na setiny sekundy. Ruční měření je pouze na desetiny, a proto se nepovažuje za rovnocenné.
- Ručně měřený čas je ve sprintu lepší přibližně o 0,24 sekundy na 100 a 200 metrech a o 0,14 sekundy na 400 metrech a delších tratích.
- Fotofinišová kamera zaznamená až 10 000 snímků za sekundu.
Atletika je sport, ve kterém se zlomky sekundy staly synonymem rekordů. Za výsledky stojí soubor pravidel a technologií, které se vyvíjely celá desetiletí.
Chybný start a 0,100 sekundy
Pokud sprinter zareaguje na výstřel dříve než za 0,100 sekundy, jde o chybný start. Tato hranice vychází z předpokladu, že reakce na zvuk výstřelu za kratší dobu není reálná. Je to pravidlo, nikoli přírodní zákon. Používá se na vrcholných akcích, kde jsou ve startovních blocích senzory počítačově propojené s výstřelem startéra. Vliv pravidla na reakční časy zkoumaly studie, o kterých píšeme také v článku Kuriozity a chyby při měření časů.
Pravidla chybných startů se měnila. Od roku 2003 byla nejprve varována celá startovní skupina a diskvalifikován byl až další závodník, který se provinil. Od roku 2010 následuje diskvalifikace závodníka hned po jeho prvním chybném startu, přičemž ve vícebojích platí výjimka.
Plně automatické měření a setiny
U rekordů v dráhových disciplínách do 800 metrů se vyžaduje plně automatické měření (FAT) na setiny sekundy. Ruční měření je přesné pouze na desetiny a všechny setiny se zaokrouhlují nahoru na nejbližší desetinu. Ruční čas se proto na 100 a 200 metrech přepočítává přičtením přibližně 0,24 sekundy a na 400 metrech a delších tratích přičtením 0,14 sekundy. Jde o statistický odhad, který má zohlednit skutečnost, že časoměřič spustí stopky až poté, co uvidí kouř z pistole, a zastaví je dříve, než závodník překročí čáru.
Slavný světový rekord Usaina Bolta na 100 metrů, čas 9,58 sekundy z Berlína 2009, byl změřen plně automaticky. Jak se rekordy uznávají a co všechno musí být splněno, vysvětlujeme v článku Rekordy v běhu a sportu: jak se měří a schvalují.
Fotofiniš
Cílová kamera zaznamenává úzký pruh čáry až 10 000krát za sekundu. Z pruhů vzniká obraz, na kterém se čas promítá do jedné osy. Rozhodčí vidí, kdo jako první překročil cílovou čáru trupem. Příběh vzniku fotofiniše a jeho použití při koňských dostizích najdete v článku Fotofiniš na koňských dostizích.
Co z toho plyne pro pořadatele
Také běžný závod si může vzít z atletiky ponaučení: chcete-li rozlišit těsné doběhy, potřebujete měření nezávislé na lidské reakci. U většiny lidových běhů to není nutné, postačí celé sekundy a RFID čipy. Rozhodování o vhodné přesnosti usnadní srovnání měření pomocí RFID, fotobuňky a ručního měření.
Časté otázky
Co je chybný start v atletice?
Je to pohyb sprintera dříve než 0,100 sekundy po výstřelu. Hranice vychází z předpokladu, že reakce rychlejší než 0,100 sekundy není reálná. Měří se senzory ve startovních blocích propojených se startérovou pistolí.
Proč se ručně měřený čas nepovažuje za rekord?
Ruční čas se zaznamenává na desetiny sekundy a závisí na reakci časoměřičů, kteří spustí stopky až poté, co uvidí záblesk nebo kouř z pistole. Pro rekordy se proto vyžaduje plně automatické měření na setiny.
O kolik je ruční čas rychlejší než automatický?
Statistici používají přepočet přibližně 0,24 sekundy na 100 a 200 metrech a 0,14 sekundy na 400 metrech a delších tratích. Kvůli reakci časoměřičů bývá ruční čas zpravidla o něco lepší.
Jak funguje fotofiniš?
Speciální kamera zaznamenává úzký pruh cílové čáry až desetitisíckrát za sekundu. Z pruhů se sestaví obraz, v němž časová osa nahrazuje jednu souřadnici, a rozhodčí z něj určí pořadí.