Historie
Jak se měřil čas při závodech před 100 a 1000 lety: od antických olympijských her po RFID čipy
· 7 min čtení
Stručně
- Na antických olympijských hrách se čas neměřil. Vítězem byl ten, kdo jako první překročil cílovou čáru, a výsledek se zapisoval jako pořadí, nikoli jako čas.
- Sekundy se ve sportu rozšířily až s kyvadlovými hodinami a později s chronografy. Rieussec vyrobil v roce 1821 chronograf s inkoustovou značkou pro měření koňských dostihů.
- Před sto lety se závody měřily ručními stopkami. Heuer Mikrograph z roku 1916 dokázal měřit na setiny sekundy.
- Čipové měření v masovém měřítku začalo v roce 1994 na Berlínském maratonu.
Dnes je běžné, že běžec vidí svůj čas několik sekund po doběhu. Před stoletím by to byl zázrak a před tisíciletím něco nepředstavitelného. Jak se měření času vyvíjelo?
Před 2 700 lety: vítěz bez času
Za počátek antických olympijských her je tradičně považován rok 776 před Kristem. Na prvních olympijských hrách se závodilo pouze v běhu na jeden stadion, což bylo přibližně 192 metrů. Vítěze určovali rozhodčí a do seznamu olympioniků se zapisovalo jeho jméno, nikoli čas. Ani by to nemělo smysl: neexistovaly přístroje schopné měřit sekundy. Stejný princip platil i před tisíci lety: sportovní výsledky vyjadřovalo pořadí, vzdálenost či počet bodů, ne čas.
Hodiny, které neznaly sekundy
Vodní a sluneční hodiny měřily hodiny a jejich zlomky. Mechanické hodiny se v Evropě objevily ve 14. století a sekundová ručička se stala prakticky použitelnou až s kyvadlovými hodinami, které po roce 1656 sestrojil Christiaan Huygens. Teprve tehdy bylo technicky možné měřit čas v sekundách.
19. století: chronograf
V roce 1816 sestrojil Louis Moinet přístroj nazvaný compteur de tierces, který dokázal měřit s přesností na 1/60 sekundy a sloužil k astronomickým měřením. V roce 1821 představil Nicolas Mathieu Rieussec chronograf, jenž kapkou inkoustu označoval uplynulý čas na ciferníku a používal se k měření koňských dostihů. Čas tak poprvé systematicky vstoupil do sportu. O dostizích a technice, která z nich vzešla, píšeme v článku Fotofiniš při koňských dostizích.
Před sto lety: stopky a rozhodčí
V roce 1912 se na olympijských hrách ve Stockholmu poprvé objevila elektrická zařízení pro měření času jako záloha ručních stopek s přesností na desetinu sekundy. Heuer Mikrograph z roku 1916 dokázal měřit na setinu sekundy a značka byla oficiálním časoměřičem olympijských her v letech 1920, 1924 a 1928. V roce 1932 přivezla Omega do Los Angeles 30 stopek s přesností na desetinu sekundy. Ruční měření zůstalo standardem ještě celá desetiletí a jeho slabiny popisuje článek Atletika: chybný start a ruční měření času.
Elektronika: fotobuňky, dotykové desky a fotofiniš
Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 se uplatnila fotobuňka, která elektronicky zastavila hodiny, a fotofinišová kamera britské společnosti Race Finish Recording. V roce 1964 nasadilo Seiko v Tokiu elektronický systém s přesností na setinu sekundy. V roce 1968 byly v plavání použity dotykové desky. Přehled celé této cesty najdete v článku Přelomové okamžiky v historii časomíry.
Čipy a masové běhy
První automatické systémy měření času s transpondéry vznikly pro modely aut: v roce 1982 je vyvinula společnost AMB i.t. z Haarlemu. V roce 1993 vznikla v nizozemském Nijmegenu společnost ChampionChip, která vytvořila systém s čipy na botách určený pro masové běhy. Ve velkém byl použit 25. září 1994 na Berlínském maratonu. Od té doby se čipy staly samozřejmostí i na menších běžeckých akcích.
A co dnes
Dnes stačí telefon, aplikace a levné čipy. Pasivní UHF čipy na startovním čísle měří tisíce běžců najednou, více se dozvíte v článku Jak funguje RFID čip při běhu. TAQIO posouvá tento příběh o krok dál: přináší časomíru do kapsy pořadatele, kterému při manuálním měření nebo měření pomocí QR či NFC stačí telefon.
Časté otázky
Jak se určoval vítěz na antických olympijských hrách?
Podle pořadí v cíli. Na prvních olympijských hrách se závodilo pouze v běhu na jeden stadion, tedy přibližně 192 metrů, a rozhodčí zvaní hellanodikové určovali, kdo doběhl první. Čas se neměřil a rekordy v dnešním smyslu neexistovaly.
Kdy se ve sportu začal měřit čas stopkami?
První chronograf s inkoustovou značkou vyrobil Nicolas Mathieu Rieussec v roce 1821 pro měření koňských dostihů. Ještě před ním vznikl chronograf Louisa Moineta z roku 1816, určený pro astronomii, který měřil s přesností na 1/60 sekundy.
Kdy se začal čas měřit pomocí čipů?
Společnost ChampionChip vznikla v roce 1993 v Nizozemsku a svůj systém s čipy na botách poprvé ve velkém nasadila na Berlínském maratonu 25. září 1994.
Odkud pochází transpondérová časomíra?
V roce 1982 založili dva nadšenci do rádiem řízených aut v nizozemském Haarlemu společnost AMB i.t. a vymysleli transpondéry na modelech aut a detekční smyčku v trati. Šlo o první automatický systém měření času tohoto typu.