Sport a časomíra
Veslování: proč se závodí na 2000 metrů a jak fotofiniš rozhodl o pěti tisícinách
· 5 min čtení
Stručně
- Mezinárodní veslařská federace (dnes World Rowing, dříve FISA) stanovila trať dlouhou 2000 metrů jako standard pro své mistrovské závody už v roce 1894. Dodnes jde o standardní délku většiny vrcholných disciplín klasického dráhového veslování, existují však i jiné formáty (například mládežnické závody, masters, pobřežní veslování nebo dálkové head races), které používají jiné vzdálenosti.
- Oficiální veslařské závody používají podobně jako běžecké závody fotofiniš, startovní semafory a mezičasové terminály schválené federací.
- Stejně jako v jiných sportech se i ve veslování stává, že dva závodníci dosáhnou stejného výsledného času a o vítězi musí rozhodnout fotofiniš.
- Na rozdíl od bazénového plavání vede trať venku na otevřené vodě, což přináší proměnné podmínky, jako jsou vítr a proud — časomíra proto musí být odolná a nezávislá na počasí.
Veslování patří mezi sporty, v nichž o těsném dojezdu rozhoduje několik tisícin sekundy stejně často jako v plavání či atletice, jen se o tom méně mluví.
Proč právě 2000 metrů
Mezinárodní veslařská federace (dnes World Rowing, dříve známá jako FISA) stanovila délku tratě 2000 metrů jako standard pro své mistrovské závody už v roce 1894. Tato délka platí dodnes pro většinu vrcholných disciplín bez ohledu na to, zda jde o jednotlivce, nebo osmiveslici — jiné formáty (mládežnické závody, masters, pobřežní veslování, head races) mají vlastní vzdálenosti.
Fotofiniš na vodě
Oficiální veslařské závody používají schválené časoměrné systémy včetně elektronických startovních semaforů, mezičasových terminálů a fotofiniše. Na vrcholných akcích se používají homologované elektronické časoměrné a fotofinišové systémy. Princip fotofiniše je stejný jako v jiných sportech — kamera s vysokou frekvencí zaznamenává úzký pruh cílové čáry a z jednotlivých pruhů skládá obraz s časovou osou. Více se dozvíte v článku Fotofiniš na koňských dostizích.
Pět tisícin sekundy
Stejně jako v jiných sportech se i ve veslování stává, že dva závodníci dosáhnou na cílové čáře stejného výsledného času a o vítězi musí rozhodnout fotofiniš. Takto těsná rozhodnutí ukazují, že i sport, který navenek působí jako souboj síly a vytrvalosti, se nakonec rozhoduje ve zlomcích sekundy, podobně jako v článku Kuriozity a chyby při měření času.
Venkovní prostředí jako výzva
Na rozdíl od plavání v bazénu se vesluje venku na přírodních nebo umělých vodních tratích (jezerech, kanálech či řekách), kde výsledek mohou ovlivnit především vítr a vlny. Časoměrná technika proto musí být odolná vůči počasí, podobně jako při silničních bězích a venkovní cyklistice.
Co si z toho odnést
I při menších veslařských nebo vodáckých závodech platí totéž co u jiných venkovních sportů: je třeba počítat se špatným počasím a mít záložní měření. Více se dozvíte v článku Záložní časomíra.
Časté otázky
Proč se veslařské závody jezdí na 2000 metrů?
Tuto standardní délku stanovila mezinárodní veslařská federace (dnes World Rowing) už v roce 1894 pro všechny disciplíny kromě výjimečných dálkových závodů (head races).
Jak se měří čas ve veslování?
Oficiální závody používají fotofiniš, elektronické startovní semafory a mezičasové terminály schválené federací. Na vrcholných akcích se používají homologované elektronické časoměrné a fotofinišové systémy.
Dochází ve veslování k těsným fotofinišům?
Ano, stejně jako v jiných sportech se i ve veslování stává, že dva závodníci dosáhnou na cílové čáře stejného výsledného času a vítěze musí určit fotofiniš.
Čím se časomíra ve veslování liší od plavání?
Vesluje se venku na jezerech, kanálech nebo řekách, nikoli v bazénu, takže časoměrná technika musí být odolná vůči počasí a nemůže se spoléhat na dotykové desky jako při plavání.