Které akce se měří pomocí RFID čipů a kam se čip umisťuje

Když závodník v cíli ani nezastaví a jeho čas se zapíše sám, obvykle za tím stojí RFID čip. Tato technologie se v měření akcí používá už desítky let a dnes ji najdete od malých školních běhů až po velké závodní série. Projděme si, které akce se takto měří, proč se na ně RFID hodí a kam se čip u každého sportu umisťuje.

RFID měření ve zkratce

Pasivní UHF čip nemá baterii. Anténa čtečky vyzařuje signál, čip z něj na okamžik získá energii a odpoví svým kódem. Díky tomu je levný (stojí haléře) a vydrží mráz i déšť, což se hodí na masové akce. Aktivní transpondér má baterii a vysílá sám. Je větší a dražší, proto se používá tam, kde je potřeba velký dosah a vysoká přesnost, zejména v motorsportu. Pásmo pro pasivní UHF čipy se liší podle regionu: v Evropě 865 až 868 MHz, v USA a Kanadě 902 až 928 MHz, v Číně 920 až 925 MHz, v Japonsku přibližně 916 až 921 MHz. Čipy jsou často širokopásmové, ale čtečka musí být určena pro pásmo země, ve které akce probíhá.

Čtečka hlásí čip opakovaně, dokud je v dosahu antény, takže při jednom průjezdu přijde víc hlášení. Software z nich udělá jeden průjezd: zaznamená první přečtení a další hlášení téhož čipu v krátkém okně ignoruje. Díky tomu zvládne čtečka i hustý doběh, desítky čipů najednou.

Běh: od pětky po ultramaraton

Běh je nejčastější využití RFID. Silniční běžecké akce, terénní běhy, cross country i školní soutěže se měří čipem na startovním čísle. Důvod je jednoduchý: v cíli se tvoří hloučky závodníků a nikdo nestíhá ručně zapisovat, kdo právě proběhl.

Při umístění je třeba myslet na tělo. Lidské tělo je většinou voda, která rádiové vlny pohlcuje, takže čip přiložený přímo na kůži se čte špatně. V našem testu jsme čip přiložili na holé břicho a anténa ho nenačetla vůbec. Proto mají čipy na běh zespodu pěnovou vrstvu, která ho od těla oddělí o 5 až 15 mm. Čip noste vpředu a navrchu, nikdy ne v kapse nebo pod bundou.

Triatlon, duatlon a plavání ve volné vodě

U několika disciplín se čip připevňuje na kotník páskem a zůstává na závodníkovi po celou akci. Čtečky v přechodových zónách zaznamenají mezičasy, takže víte, jak dlouho trval přechod z vody na kolo nebo z kola do běhu. Bazénové plavání se obvykle měří dotykovými deskami, RFID se hodí až ve volné vodě a při víceboji.

Cyklistika: silnice, gravel a MTB

Cyklistické maratony, gravelové i MTB akce se měří čipem na kole nebo na přilbě. Kolo má ale kov a ten čip rozlaďuje. Běžný čip nalepený přímo na kov přestane fungovat, protože kov zkratuje jeho anténu. Řešení jsou dvě: čip určený na kov (on-metal), nebo obyčejný čip s odstupem od kovu, tedy držák či podložka silná zhruba 5 až 10 mm. Na vidlici se čip obvykle upevňuje stahovací páskou.

Náš test byl jednoznačný. Čip na kov na kole fungoval dobře, stejný čip přiložený na malou zakřivenou kovovou láhev se ale nečetl vůbec. Čipy na kov totiž používají kov jako součást své antény a potřebují dostatečně velkou, hlavně rovnou plochu. U MTB enduro se měří jednotlivé úseky, čtečky tedy stojí na startu i v cíli každého úseku.

Motokros, enduro a další motorsport

Motorka spojuje všechny problémy: kovový rám a vidlice, vrstva bláta a plastové kryty. Tenký čistý plast rádiovým vlnám nevadí, kov, uhlíkové vlákno (karbon) a kovový lak je ale tlumí jako kov. Tlumí i mokré bláto. Osvědčená místa jsou přední číselná tabulka (plast, čelem dopředu), přední blatník a vidlice s podložkou nebo s čipem na kov. Zadní část bývá nejvíc zablácená. Pokud to jde, použij dva čipy na jezdce, například jeden na tabulce a druhý na přilbě. V motokrosu se RFID používá i na počítání kol po hromadném startu a profesionální série často používají aktivní transpondéry.

Závody s překážkami a náročný terén

U běhů s překážkami je bláto, voda a fyzický kontakt. Startovní čísla se tu ztrácejí a špiní, proto se čip často dává na zápěstí nebo kotník a chrání se vodotěsným pouzdrem. Co se tu osvědčuje, je odolnost: čip bez baterie v pevném pouzdru snese ponoření i náraz.

Zimní sporty

Běh na lyžích, skialpinismus a další zimní akce využívají čip na startovním čísle nebo na kotníku. Pasivní čip tu má výhodu: nemá baterii, takže mráz na jeho činnost nemá vliv, na rozdíl od aktivních transpondérů, kterým chlad snižuje výdrž baterie.

Akce s okruhy a charitativní běhy

Na 24hodinových závodech, štafetách a charitativních bězích závodníci probíhají cílem opakovaně. Čtečka zaznamená každý průjezd a software z nich složí kola a průběžné pořadí. Stejně se hodí pro dětské, školní a klubové akce: čipy jsou levné a čtečka zvládne i skupinu dětí, které doběhnou najednou.

Kdy RFID není ideální

Anténa zaznamená čip ve chvíli, kdy vstoupí do její zóny, ne přesně ve chvíli, kdy překročí čáru. Proto je RFID vhodné na výsledky po celých sekundách a na hustý doběh bez řazení, ale ne na setiny sekundy. U sprintů, běžecké dráhy či oficiálních motorsportových testů, kde se vyžadují setiny, jsou třeba fotobuňky nebo profesionální dekodéry. U úplně malých akcí, desítek závodníků, bývá postačující i ruční měření.

Kontrolní seznam pro organizátora

• Čtečka určená pro pásmo tvého regionu (Evropa 865 až 868 MHz, USA a Kanada 902 až 928 MHz, Čína 920 až 925 MHz) a čipy, které toto pásmo pokrývají.
• Čip vždy z vnější strany a s odstupem od těla. Na kovu použij čip na kov, nebo podložku 5 až 10 mm.
• Udělej 20 zkušebních průjezdů v různých rychlostech a spočítej, kolik se jich zapsalo. Zopakuj to mokré a se zablácenou čipem.
• Výkon antény nastav tak, aby zóna čtení odpovídala trati. Zbytečně vysoký výkon zónu rozšíří a první přečtení přijde příliš brzy.
• Připrav záložní postup: při chybějícím čipu zapiš průjezd ručně, v TAQIO klepnutím na jméno závodníka.

Kde do toho zapadá TAQIO

TAQIO přijme kód čipu z RFID čtečky, přiřadí ho k závodníkovi a hned zapíše průjezd. U akcí s okruhy počítá kola a výsledky zobrazuje naživo. Pokud čip chybí, průjezd zapíšeš ručně. Aplikace funguje i bez internetu a záznamy odešle, až se signál vrátí. Pokud nechceš hardware shánět sám, TAQIO nabízí čipy a čtečky odzkoušené přímo s aplikací.